Elektrosmogem souhrnně nazýváme elektro-magnetická pole a vlny, která vznikají v důsledku technické činnosti člověka a vykazují účinek na okolní prostředí. Tato problematická pole a vyzařování se vyskytují v menší či větší míře všude tam, kde dochází k přenosu elektrické energie, k používání elektrických zařízení či elmag. vln k přenosu informací (tzv. radiové vlny). Najdeme je tedy jak ve volné přírodě, tak v budovách. Obecně je rozdělujeme na stejnosměrná a střídavá, dále pak na nízkofrekvenční (do 30 kHz - např. pole kolem vodičů střídavého proudu) a vysokofrekvenční (do 300 GHz - např. radiové vlny, mobilní sítě, mikrovlny...). U nízkofrekvenčních lze samostatně měřit elektrickou a magnetickou složku (jednotkami jsou volty na metr=V/m, mikrotesla=µT; u VF záření pak mW/cm2).
Je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka, jako ostatně na každé vodivé těleso. Tuto skutečnost nelze popřít, neboť vychází z fyzikálních zákonů. Nejednotné jsou dosud názory na to, zda mají tyto účinky až škodlivé následky na zdraví člověka. Extrémní odpůrci teorií o škodlivosti (byť nepatrné) se prozatím mohou ohánět relativním nedostatkem »vědeckých« studií a existencí určitých bezpečnostních norem, které jsou však vždy odrazem stávajícího poznání a často mohou zaostávat za skutečností (i dosud nepoznanou), takže jsou třeba nastaveny příliš »měkce«.
V posledních desetiletích se čím dál více obklopujeme značným počtem elektrických a elektronických přístrojů, usnadňujících nám zdánlivě život, ale vytvářejících kumulovaná umělá elektromagnetická pole. Neustále se zvyšují frekvence pro přenos informací, vlny pronikají i silnými zdmi a materiály. Na druhé straně se zmenšuje přirozené stejnosměrné pole země, které potřebují živé organismy k životu.
Zdravotní účinek těchto polí a záření na lidský organismus je mimo jiné závislý na typu záření, jeho frekvenci, intenzitě (ta klesá se vzdáleností od zdroje) a době působení, jakož i na vnímavosti konkrétního člověka (obecně jsou k těmto veličinám vnímavější děti, staré a nemocné osoby, existují i tzv. elektrosenzibilní jedinci se zvýšenou citlivostí vůči elmag. polím - těch se uvádí až 6 % v populaci).
Podle některých výzkumů spočívá účinek elektrosmogu v tom, že negativně ovlivňuje vlastnosti a funkce biomolekul, propustnost buněčných membrán. Tím dochází ke změnám metabolismu a toku iontů některých látek v organismu, např. vápníku (a s velkou pravděpodobností i dalších minerálů, cholesterolu, tuků, hormonů ...). Tyto ionty Ca hrají např. roli v řízení elektrických impulzů (mimochodem oproti umělým proudům velmi slabým) na membránách nervových buněk a při tvorbě anorganické kostní hmoty. Změny metabolismu látek jsou pak příčinou nejrůznějších poruch - oslabení nervového systému (projevy - neklid, nervozita, bolesti hlavy, tlukot srdce, únava, deprese) a imunity. Z nejdůležitějších účinků bylo zjištěno, že elektropole ovlivňuje produkci hormonu melatoninu (ovlivňuje ho také množství světla, tedy elmag. záření svého druhu), který reguluje v těle fáze spánku a bdění a vnímání času. Při jeho snížené produkci nedochází k patřičné regeneraci organismu, což má opět za následek oslabení imunity, pocity únavy atd. Melatonin je také silný antioxidant a zpomaluje mimo jiné růst určitých nádorů. Nedávno se také zjistilo, že má vliv na snížení krevního tlaku během spánku. Je pravděpodobné, že jeho produkce souvisí i se sekrecí jiných hormonů v těle. Ve Velké Británii byl také poměrně nedávno přiznána souvislost mezi vysokým napětím a dětskou leukemií. Poměrně hodně jsou otázky kolem elektrosmogu diskutovány v německy mluvících zemích.
Je příznačné, že u nás nejsou výše uvedené skutečnosti zatím obecně příliš známy. Občas se zvedne pomenší diskuze kolem mobilů nebo počítačových monitorů, ale málokdo si uvědomuje, že elektrické přístroje a vedení nás obklopují zejména v našich domácnostech, tedy tam, kde by měl člověk hlavně regenerovat. Z toho, co bylo uvedeno výše v souvislosti s melatoninem vyplývá, že zejména ve spánku, kdy tělo mnoho hodin spočívá na jednom místě a obnovuje důležité životní funkce, je třeba jej uchránit před těmito rušivými vlivy. Málokdo ví, že obyčejná lampička na nočním stolku může vyzařovat ve vzdálenosti 0,5 m podle zapojení elektrické pole 500 - 1500 V/m (byť o relativně nízké frekvenci), podobně tak zásuvky samotné (»nejlépe« umístěna u hlavy) nebo jejich vedení ve zdi (mylná je domněnka, že vedení vyzařuje jen, když je v provozu nějaký spotřebič).
Samostatnou kapitolu pak samozřejmě představují tzv. geopatogenní zóny (GPZ), jejichž existence není doposud »oficielně« uznána.
Vzrůstající zatížení životního prostředí nejrůznějšími škodlivinami a ničím neomezovaný technický pokrok, nás nutí klást stále větší důraz na ekologické aspekty našeho bytí. Kumulovanost a různorodost škodlivých vlivů nejenže snižuje odolnost organismu člověka, ale koneckonců i znesnadňuje při jejich zkoumání objevení příčiny obtíží konkrétního jedince nebo skupiny lidí. Z toho vyplývá tedy zejména nutnost co nejvíce eliminovat množství rizikových faktorů, které by mohly být v průběhu svého časového působení pravděpodobným zdrojem škodlivých účinků. Elektrosmog rozhodně jedním z těchto faktorů je.

www.elektrosmog.cz